REGIONÁLNÍ PANELÁKY JAKO ŽÁDANÉ ZBOŽÍ
V Česku je asi 80 000 paneláků, které nabízí bydlení pro zhruba tři miliony obyvatel. Před třiceti lety po revoluci získaly punc bydlení z nutnosti, dnes se v některých lokalitách stávají žádaným zbožím. Zvedá se o ně zájem také v městech a vesnicích Středočeského kraje a na realitním trhu o ně soutěží jak lidé hledající levnější nemovitosti za hranicemi Prahy, tak ti, kteří se do středočeských měst přesouvají z okolních vesnic. Velkou roli hraje také fakt, že celá řada odcházejících Pražanů nestojí o bydlení v rodinných domech kvůli nutné péči a investicím do objektů. Ze zhruba 50 000 bytů v panelových domech z Prahy dobře dostupných středočeských obcí se tak dnes stává jedna z nejzajímavějších realitních investic.
V Praze v současnosti majitelé prodávají starší byty průměrně za 87 tisíc za metr čtvereční. Ve Středočeském kraji je to „pouze“ 48 tisíc korun – tedy 55 % z pražské ceny. Rodiny s pražským platem tak na středočeské byty dosáhnou zhruba dvakrát lépe než na ty v metropoli. I proto se v případě, kdy volí mezi nájemním bydlením v Praze nebo vlastním bytem mimo ni, rozhodují stále častěji pro druhou možnost. Poprvé však výrazným způsobem stoupá počet těch, kteří nehledají vlastní rodinný dům. Roli namísto ceny hraje skutečnost, že s bydlením a správou vlastního domu nemají zkušenosti a nechtějí řešit na to navázané investice.
Jen na webu Bezrealitky vzrostla poptávka po středočeských panelácích za polední rok na více než dvojnásobek. To se pochopitelně odrazilo také v cenách těchto objektů. Ty v městech a spádových vesnicích kolem Prahy rostou výrazně rychlejším tempem, než například u pražských panelových sídlišť a zatím to nevypadá, že by narážely na svůj strop. Hodnotu domu výrazně zvedají například rekonstrukce, kterými celá řada z nich v posledních letech prošla, umístění v centrech měst, které je u regionálních panelových „bytovek“ poměrně běžné nebo dobrá dostupnost rychlého příměstského spojení s Prahou.
Podle Hendrika Meyera, CEO Bezrealitky, je byt v příměstském paneláku navíc možné považovat za investici s poměrně rychlou a jistou návratností a vyplatí se o něm uvažovat i v následujících letech. Jejich ceny sice rostou, stále je však možné nají takové, které jsou dnes vlastníky prodávané výrazně pod cenou. Zájem o ně zároveň bude stoupat – kromě lidí odcházejících z Prahy budou totiž přitahovat i obyvatele, kteří se do měst naopak stahují z okolních vesnic.
„Rozhodně se nedá očekávat, že výtlak hlavního města v následujících letech poleví. Naopak. Na zájem Pražanů o bydlení ve Středočeském kraji budou majitelé nemovitostí reagovat stále více a hodnota naprosté většiny bytů v panelových domech středočeských měst v následujících letech poroste, a to jak pro případný budoucí prodej nebo průběžný pronájem,“ uvádí Hendrik Meyer, CEO Bezrealitky.
Bytový fond středočeských paneláků je přitom poměrně velký – celkově čítá asi 100 000 bytů, přičemž více než polovina již dnes díky dojezdové době spadá do pásma, kdy jsou atraktivní i pro obyvatele metropole. Cena panelového domu se dá navíc do budoucna výrazným způsobem navýšit.
„Potenciál vidím v dalších rekonstrukcích domů, které jim dokáží postupně vrátit jejich architektonickou hodnotu nebo revitalizaci celých urbanistických celků. Roli bude hrát také zlepšování vysokokapacitní dopravní obslužnosti jednotlivých lokalit, například rozvojem železničních systémů integrované hromadné dopravy,“ zmiňuje Meyer.
Že paneláky nejsou pouze levnější variantou k běžným městským domům nebo rodinným domkům ostatně potvrzuje i jiný trend – pomalu se vytvářející segment prémiových panelových domů. Ten zahrnuje především domy, které prošly velmi citlivou rekonstrukcí exteriéru, technických a společných prostor. Sem spadají i některé experimentální obytné soubory nebo prototypy, jako například koldomy.
„Podobně jako na západě nastupující generace vlastníků už tolik nevnímá společenskou zatíženost panelákového bydlení a je schopna nacházet v architektuře budov i urbanismu celých sídlištních celků původní hodnoty. O to víc pak stoupá hodnota domů, jejichž ráz zůstal zachován. A přestože byla celá řada budov necitlivě zrekonstruována, nejedná se zpravidla o zásahy, které by nebylo možné v budoucnu odstranit a zvýšit tak jejich hodnotu,“ zakončuje Meyer.
