Zrušení doživotní imunity zákonodárců Sněmovna schválila
Sněmovna opět schválila ústavní novelu, která omezí imunitu zákonodárců a ústavních soudců. Předloha, kterou nyní musí posoudit Senát, ruší doživotní imunitu. Trvala by jen po dobu mandátu. V dolní komoře neuspěl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s ještě radikálnějším řešením, které by imunitu zúžilo jen na projevy zákonodárců v Parlamentu. Obdobnou předlohu už Sněmovna schválila i dříve, v Senátu se ale pro její podporu nenašlo dost hlasů.
Pro poslaneckou předlohu podepsanou zástupci všech sněmovních stran hlasovalo 148 ze 162 přítomných zákonodárců, proti jich bylo pět. Pro změny ústavy je ve Sněmovna potřeba nejméně 120 hlasů. V minulosti se o různých podobách omezení imunity jednalo ve Sněmovně mnohokrát, schválení se ale dočkaly jen úpravy ve vztahu k přestupkům.
Stejnou poslaneckou novelu jako teď Sněmovna schválila už loni v únoru. Později ale narazila v Senátu, senátoři ji i kvůli absencím řady z nich nepřijali o dva hlasy. Poslanci a také senátoři obratem předložili úpravy znovu. Někteří členové horní komory nyní ujišťují, že tentokrát ústavní novela projde.
Zástupkyně předkladatelů Kateřina Klasnová (VV) zdůraznila, že doživotní imunitní je rarita. Připomněla, že zákonodárci už omezili v souvislosti s přímou volbou rozsah imunity prezidenta, a měli by ji tedy vyšší než hlava státu. Naopak Daniel Korte (TOP 09) označil předlohu za ryze populistickou a v horším případě škodlivou. S tím nesouhlasila zpravodajka Ivana Weberová (ODS), podle níž je v kontextu evropských úprav.
Nadále by podle předlohy platilo, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale Sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně by to platilo pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní komora.
Kalouskův návrh podpořilo 50 ze 168 přítomných poslanců, proti jich bylo 72. Vycházel z ministrova přesvědčení o tom, že zákonodárci neumějí institut imunity využívat. Vydávají k trestnímu stíhání na žádost policie prakticky kohokoli a vydávání zákonodárců se stává nástrojem politického boje.
"Nepodal jsem ho proto, že veřejnost instrument vnímá jako neoprávněné privilegium," zdůrazňoval Kalousek, jenž podpořil i původní poslanecký návrh. Ministr později v rozhovoru s ČTK připustil, že s úspěchem nepočítal. Je prý ale přesvědčen o tom, že vývoj nelze zastavit a některá z příštích Sněmoven "relikt" zruší. "Je třeba nepřestat to zkoušet," dodal ministr.
S jeho slovy o politickém boji nesouhlasil místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), podle kterého v této věci může mít dolní komora čisté svědomí. Jiří Paroubek (NS-LEV 21) označil Kalouskův návrh na nevhodný a nedomyšlený; mohl by prý vést k politickému zneužívání trestního stíhání poslanců.
Od roku 1993 Sněmovna vydala k trestnímu stíhání 19 poslanců, přičemž Josef Krejsa (SPR-RSČ) a David Rath (zvolen za ČSSD) byli vydáni dokonce ve dvou případech. V nynějším volebním období vydala dolní komora ke stíhání nejvíce svých členů - zatím šest.
Důsledky ústavní změny:
- pokud bude někdo trestně stíhán a stane následně se zákonodárcem nebo ústavním soudcem, příslušná komora bude muset rozhodovat o přípustnosti jeho stíhání. V případě, že ho nevydá, stíhání bude moci pokračovat až po skončení mandátu
- pokud policie požádá příslušnou komoru o vydání zákonodárce nebo ústavního soudce k trestnímu stíhání, komora bude o žádosti rozhodovat. V případě, že ho nevydá, trestní stíhání bude moci začít až po skončení mandátu
- odepření souhlasu komory s trestním stíhání zákonodárce nebo ústavního soudce bude podle důvodové zprávy představovat zákonnou překážku, pro kterou není možné postavit podezřelého před soud. Nebude tedy hrozit, že by trestní odpovědnost zákonodárce nebo ústavního soudce zanikla uplynutím promlčecí doby
- ústavní úprava se bude vztahovat až na případy, které nastanou po dni nabytí její účinnosti novely. Nezahrne podle důvodové zprávy případy, kdy některá z komor před tímto dnem odepřela vydat souhlas s trestním stíháním.
zdroj: ČTK
